Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zdravotní stav okrasných rostlin čeledi Begoniaceae ve skleníkových systémech
DEMELOVÁ, Šárka
Tato práce má za cíl zjistit patogeny, které způsobují úhyn hlíz Begonií při přezimování. Pokusy se skládaly ze dvou hlavních částí, a to ze zjištění mykóz během vegetace a z laboratorních testů u přezimovávacích hlíz. Během vegetace byl pravidelně jednou týdně kontrolován makroskopicky zdravotní stav a počet zdravých, nemocných a uhynulých rostlin. Do laboratorních testů byly používány hlízy před přezimováním a v jarní sezoně hlízy odumřelé a životaschopné. Výběr hlíz k testování se řídil faktorem odolnosti odrůd vůči chorobám, který byl určen dle výsledků mortality z předchozí sklizně. Na základě tohoto faktoru byly vybrány odrůdy nejnáchylnější (Begonia tuberhybrida bílá), průměrné (Begonia pendula žluto-oranžová) a nejodolnější (Begonia tuberhybrida rumělková, červená). Během vegetace byly porosty sledovány ve všech vývojových stádiích.
Houby ovocných dřevin se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Krátká, Jiřina (oponent)
Tato práce je literární rešerše týkající se hub žijících v asociaci s ovocnými dřevinami se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea. Je zaměřena zejména na endofytické houby všech ovocných dřevin mírného pásu a dále na fytopatogenní houby jádrovin. Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod, jehož zástupci napadají především jabloň a hrušeň a způsobují onemocnění kůry (antraknózu a rakovinu kůry) a kruhovou hnědou hnilobu plodů. Jejich identifikace a detekce je při použití klasických mykologických a mikrobiologických metod obtížná, neboť tyto druhy v in vitro podmínkách většinou nesporulují. Proto se používají moderní, imunochemické nebo molekulárně-genetické metody.
Houby energeticky významných rostlin
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je literární rešerší o houbách energeticky významných rostlin. Uvedeny jsou nejdůležitější fytopatogenní a endofytické houby energetických rostlin, se zvláštním zřetelem k rodu Fusarium. Energetické rostliny jsou rostliny pěstované pro fytoenergetiku. Druhy vhodné pro tento účel byly vybrány zejména pro vysoké výnosy biomasy při co nejnižší vložené práci. Jedná se o rozmanité druhy rostlin od trav až po dřeviny. Mykobiota energeticky významných rostlin je stále ještě málo prozkoumána ve srovnání s tradičně pěstovanými zemědělskými plodinami. Více je známo o fytopatogenních houbách než o endofytech energetických rostlin. Ve své diplomové práci se budu věnovat studiu endofytické mykobioty ozdobnice čínské, šťovíku krmného a čiroku, proto byla excerpce mykobioty těchto rostlin provedena do větší hloubky. Anamorfní rod Fusarium je jeden z nejvýznamějších rodů fytopatogenních a endofytických hub bylin. Z tohoto důvodu je mu věnován větší prostor. Klíčová slova: fytopatogenní houby, endofyty, energetické rostliny, fytoenergetika, Fusarium
Houby ovocných dřevin se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea
Pešicová, Kamila ; Krátká, Jiřina (oponent) ; Novotný, David (vedoucí práce)
Tato práce je literární rešerše týkající se hub žijících v asociaci s ovocnými dřevinami se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea. Je zaměřena zejména na endofytické houby všech ovocných dřevin mírného pásu a dále na fytopatogenní houby jádrovin. Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod, jehož zástupci napadají především jabloň a hrušeň a způsobují onemocnění kůry (antraknózu a rakovinu kůry) a kruhovou hnědou hnilobu plodů. Jejich identifikace a detekce je při použití klasických mykologických a mikrobiologických metod obtížná, neboť tyto druhy v in vitro podmínkách většinou nesporulují. Proto se používají moderní, imunochemické nebo molekulárně-genetické metody.
Monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických a antagonistických hub v půdách na území regionu jižní Čechy
BÍLKOVÁ, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických hub v půdách na vybraných pozemcích s konvenčním a ekologickým systémem hospodaření regionu jižních Čech. K izolaci mykoparazitických hub byly použity čtyři izolační techniky.Pomocí všech metody byly odizolovány převážně druhy hub rodu Trichoderma, dále druh Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata a Lecanicillium muscarium. V žádném půdním vzorku nebyla detekována houba Coniothyrium minitans.Na základě testů byl hodnocen radiální růst kmenů, jejich produkční vlastnosti a zejména pak byla hodnocena účinnost jednotlivých kmenů na vybraných fytopatogenních druzích hub (S. sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani).
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.